Rady pro zahrádkáře

Články:

  • Řez a tvarování peckovin

    Obecně se doporučuje, aby peckoviny nebyly řezány v období vegetačního klidu. Dřevo těchto ovocných dřevin je v našich klimatických podmínkách po řezu, vykonaném v zimním období, silněji napadáno patogenními houbami a bakteriemi. Důsledkem je poškozování větví projevující se klejotokem, jejich postupné odumírání a často i předčasný úhyn celých stromů. Příčinou této citlivosti je špatné vyzrávání dřevních pletiv, nižší mrazuvzdornost a pomalejší hojení řezných ran, typické pro většinu peckovin. Zimní řez škodí nejvíce broskvoním, dále meruňkám, třešním, višním a slivoním. Reakce různých odrůd v rámci jednotlivých odrůd peckovin se však mohou značně vymykat obecnému roztřídění. Důležitá je také velikost řezných ran. Čím jsou řezné rány větší a hlubší ( blíže ke kmeni ), tím se úměrně zvyšuje i riziko vzniklých škod. Významnou roli zde hrají také klimatické podmínky. V teplých a suchých oblastech jsou rizika poškození menší než v oblastech chladných a deštivých. Škodlivost zimního řezu se do určité míry snižuje jeho posunem k době začátku vegetace. Naopak největší rizika přináší řez peckovin koncem podzimu a začátkem zimy. V případě broskvoní základní řez v období tvarování koruny i v plné plodnosti provádíme od začátku rašení až do odkvětu. Řez v tomto termínu příznivě ovlivní vegetativní růst i hojení řezných ran. Letní zásahy u broskvoní v červnu až srpnu mají funkci prosvětlovací, zlepší se vybavení plodů a vyzrání dřeva. Rovněž u meruněk je vhodné dělat řez pouze v období vegetace (duben-září), kdy se řezné rány nejlépe hojí a infekce nebezpečných patogenů je na nízké úrovni. V zimním období meruňky zásadně neřežeme. Výchovný řez stromků provádíme těsně před květem a v červnu, řez udržovací a zmlazovací nejlépe až po sklizni plodů. Řez sanitární – odstraňování suchých a chorobami napadených větviček (monilióza) – je nejvhodnější v období po odkvětu. Velké rány v období výchovného řezu, průklestu a zmlazování ošetřujeme vždy ochranným nátěrem. Výchovný řez třešní a višní děláme na jaře, přibližně jeden až dva týdny před začátkem doby květu. V době plodnosti udržujeme přiměřenou hustotu korun průklestem. U třešní jejich častou nadměrnou výšku regulujeme sesazováním koruny. Vhodnou dobou pro tento silnější řez je období těsně po sklizni plodů. U třešní lze sesazování příliš vysokých korun kombinovat se sklizní. Vrcholové, často málo dostupné koruny se odřezávají a po opatrném spuštění odřezaných větví na zem je můžeme celkem pohodlně očesat. Slivoně jsou z našich druhů peckovin nejméně náročné na dobu řezu. Výchovný řez provádíme nejlépe v době rašení. V této době lze u stromů provádět i běžný průklest. Hlubší udržovací a zmlazovací řez děláme nejlépe v době srpna nebo začátkem září.

  • Probírky plodů

    Většina pěstitelů ovocných stromků usiluje o co největší úrody ovoce v daném roce. Zkušení zahrádkáři však vědí, že o kvalitě plodů, jejich velikosti, vybarvení i chuťových vlastnostech rozhoduje vedle správné agrotechniky (v prvé řadě udržovacího řezu) zejména regulace násady ruční probírkou. Jde o zásadní opatření omezující také střídavou plodnost. Vyvážená úroda na stromě zajistí obvykle úrodu i v dalším roce.

    Z peckovin je nejdůležitější provádět probírku plodů u meruněk a broskví, kdy je nutné tuto probírku provést před založením pecky, což je zpravidla nejpozději do jednoho měsíce po odkvětu. Probírku plodů provádíme ručně a to tak, že na větvi necháváme větší plůdky, které jsou od sebe pravidelně vzdáleny na šířku dlaně. Je důležité se nezaleknout množství otrhaných plůdků na zemi, které zpravidla bývá až 2/3 z celkové násady. Zbývající množství plodů přinese váhově stejnou, ne-li větší a kvalitnější úrodu než při absenci probírky plodů.V neposlední řadě správně provedená probírka plodů zabrání i rozlamování korun pod tíhou plodů.

    U jádrovin platí obecné pravidlo, že na jeden plod by mělo připadat minimálně 7 listů. Termín probírky provádíme ve velikosti vlašského ořechu, kdy na stromě necháváme větší plody, kdy v případě shluků se vybírá vždy ten největší plod, který se ponechá a ostatní plody se buď za pomocí nehtů nebo nůžek oštípou.

  • Doporučené spony při výsadbě

    Jádroviny:
    Jádroviny slabě rostoucích podnožích obvykle sadíme do sponu 1-1,5m. Na středně rostoucích podnožích 2-3m. K výsadbě do plotů (drátěnek) se obvykle doporučují odrůdy na slabě rostoucích podnožích (M9, M26), aby byl růst na drátu snáze korigován. Ke stromkům dáváme celoživotní oporu (kůly apod.) z důvodu slabšího kořenového systému. Vzdálenost řad od sebe volíme dle používané mechanizace pro obdělávání meziřadí, avšak minimální vzdálenost řad od sebe by se měla rovnat výšce stromů v plné plodnosti. (Z důvodu prosvětlení stromů) Maximální vzdálenost řad je rovna součtu šíře poloviny koruny stromů v plné plodnosti obou řad sousedících s meziřadím, šířky mechanizace a 0,5m rezervou. Vzdálenost první řady nebo jednotlivě vysázených stromů od oplocení pozemku se řídí buď šíří používané mechanizace (viz výpočet meziřadí) nebo je to polovina šíře koruny stromu v plné plodnosti 1,5m.


    Peckoviny:
    Peckoviny obvykle sadíme do sponu 2-3m. Peckoviny se do plotů (drátěnek) nedoporučuje vysazovat, jelikož bývají většinou naočkovány na bujnějších podnožích a jejich růst se na drátu hůře koriguje. Doporučuje se zvláště na větrných stanovištích opora stromků s životností do 5ti let. Vzdálenost řad od sebe volíme dle používané mechanizace pro obdělávání meziřadí, avšak minimální vzdálenost řad od sebe by se měla rovnat výšce stromů v plné plodnosti. (Z důvodu prosvětlení stromů) Maximální vzdálenost řad je rovna součtu šíře poloviny koruny stromů v plné plodnosti obou řad sousedících s meziřadím, šířky mechanizace a 0,5m rezervou. Vzdálenost první řady nebo jednotlivě vysázených stromů od oplocení pozemku se řídí buď šíří používané mechanizace (viz výpočet meziřadí) nebo je to polovina šíře koruny stromu v plné plodnosti 1,5 m.


    Sloupovité jabloně:
    Zpravidla je vysazujeme 0,5-1m od sebe. Jsou vhodné pro výsadbu k okrajům pozemku, protože při správném řezu a agrotechnice nepřesahuje šíře koruny 50 cm. Vzdálenost řad od sebe volíme dle používané mechanizace pro obdělávání meziřadí, avšak minimální vzdálenost řad od sebe by se měla rovnat výšce stromů v plné plodnosti. (Z důvodu prosvětlení stromů, což u sloupcovitých jabloní je obvykle 2,5-3m) Maximální vzdálenost řad je rovna součtu šíře poloviny koruny stromů v plné plodnosti obou řad sousedících s meziřadím, šířky mechanizace a 0,5m rezervou.

  • Doporučená ochrana peckovin

    Kadeřavost broskvoní
    Na mladých listech broskvoní vznikají z počátku mírně vypouklé žlutozelené, později červené skvrny nebo puchýře. Tyto skvrny se velmi rychle zvětšují zduřují a tím deformují (zkadeřavějí) listovou čepel. Na spodních částech napadených listů se v květu vytvářejí bělavé povlaky houby. Zkadeřené listy zasychají a opadávají. Na plodech vznikají červené skvrny a nepravidelným okrajem. Výjimečně je napadáno u dřevo letorostů. Napadány mohou být jen mladé nerozvinuté listy do velikosti 1 až 1,5 cm. U napadených stromů je větší nebezpečí jejich poškození mrazy.
    Chemická ochrana: Kuprikol 50, Flowbrix, Kocide 2000, Champion 50 WP, Funguran OH 50 WP, Delan 700 WDG, Novozir MN 80 NEW, Dithane DG NeoTec.
    Termín ošetření: Když raší líska – mnohdy už únor, pokud je teplá zima. Nejpozději v době, kdy praskne vrcholový pupen. Nutno opakovat ošetření 2x po 7-10 dnech.
    http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/kaderavost-broskvone.html

    Hnědnutí listů meruňky
    Napadení se na listech začíná projevovat v průběhu června tvorbou žlutozelených neohraničených skvrn. Skvrny se postupně zvětšují a uvnitř dochází k nekrózám. Později dochází ke spojování nekróz, až dojdek pokrytí celého listu. Dochází k také jejich svinování a předčasnému opadávání.
    Chemická ochrana: Dithane DG Neo Tec, Talent, Novozir MN 80 NEW, Syllit 400 SC.
    Termín ošetření: První termín ošetření - při opadu okvětních lístků. Je vhodné jej spojit s insekticidním ošetřením (Calypso 480 SC, Biobit XL) proti píďalkám. Druhý termín ošetření – opakovat za 7-14 dní, dle intenzity srážek (v příp. intenzivního deště 7 dní, v případě pěkného počasí 14-21 dní).
    http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/hnednuti-listu-merunky.html

    Moniliová hniloba plodů peckovin
    Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin (meruňky, broskve, slívy, třešně, višně) měkne a hnědne. Na hnědých pletivech se vytvářejí špinavé bílé polštářky. Tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, ale často zůstávají mumifikované viset na stromech, kde jsou poté zdrojem nákazy v dalších letech.
    Chemická ochrana: Horizon 250 EW, Teldor 500 SC, Lynx, Ornament 250 EW.
    Termín ošetření: V případě deštivého počasí v době dozrávání ovoce nebo v případě poškození slupky (popraskání po dešti, poškození hmyzem) se v době zaměkání ovoce provádí ošetření – důležité je dodržet ochranou lhůtu před sklizní ovoce (Horizon 250 EW – 7 dní, Teldor 500 SC – 3 dny).
    http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/moniliova-hniloba-plodu-peckovin.html

    Moniliový úžeh (spála) peckovin
    Tato choroba napadá především meruňky a višně a v menším rozsahu i třešně. Listy na napadených větvičkách postupně vadnou a usychají. Přitom zůstávají na větvičkách, které vypadají jako spálené (proto též úžeh nebo spála). Příznaky napadení květů, které neopadávají a zůstávají na stromech připomínají poškození mrazem. Na napadených letorostech se často objevuje klejotok, který postupně přechází i na starší dřevo a může být příčinou rozsáhlejšího poškození stromů. Shodný původce je i příčinou moniliové hniloby peckovin.
    Chemická ochrana: Horizont 250 EW, Talent, Sporgon 50 WP, Teldor 500 SC, Signum.
    Termín ošetření:První ošetření se provádí na počátku kvetení ve stádiu květu - bílý balón. Druhé ošetření se provádí v plném květu. V případě deštivého počasí v průběhu kvetení je nutné třetí ošetření v době dokvétání.
    http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/moniliovy-uzeh-spala-peckovin.html

  • Návod na výsadbu ovocných stromků

    Ovocné stromky se vysazují v chladném období , v době vegetačního klidu , na podzim přibližně od poloviny října , než je půda promrzlá do hloubky. Stromky je vhodné vysazovat i pozdě na podzim. Při chladném počasí stromky nevysychají a mají lepší podmínky pro zakořenění. Pro výsadbu stromků platí zjednodušeně dvě pravidla. Musí být doba vegetačního klidu , třeba po opadu listů , po výrazném ochlazení , druhé pravidlo je , že stromek musíte být schopni zasadit. Tedy , že půda není promrzlá do velké hloubky. Jarní výsadba začíná ihned po rozmrznutí půdy a trvá většinou do konce dubna. Stejně jako na podzim , ranní mrazíky nejsou žádnou překážkou. Při jarní výsadbě je nutné první měsíc stromky důkladně zalévat. V případě , že stromky z různého důvodu nemůžete vysadit ihned , je nutné kořeny stromků založit do přiměřené vlhké , sypké zeminy a přiměřeně do doby konečné výsadby zalévat. Pokud můžete , vždy je založte venku. Je třeba si uvědomit , že běžné mrazy stromkům vůbec nevadí. Hlavně v jarním období je však vždy lepší , když stromky vysadíte co nejdřív. Stromek sázejte tak , že těsně před výsadbou nůžkami zkrátíte mírně kořeny. Takto upravený stromek namočte na několik hodin , nejlépe však na jeden den do vody. V případě , že stromek namočíte do vody déle , vždy můžete poškodit kořeny. Vsaďte do jámy a to tak , aby místo štěpování bylo cca 10 cm nad zemí a kořeny nebyly zatočeny vzhůru. Stromek zasypte dobrou zeminou. Zeminu můžete vylepšit zahradnickým substrátem do 20% objemu. Nebo můžete na dno jámy dát kompost , nebo odležený hnůj-koňský po roce uležení , kravský po třech letech , prasečí až po pěti letech , jinak pálí kořeny/promíchaný třeba s původní zeminou. Na tuto vrstvu nasypat asi 10 cm obyčejné zeminy a pak teprve vsadit stromek. V případě , že kompost ani substrát nemáte , zasypte stromek obyčejnou zeminou a ušlapejte. Stromek pak důkladně zalijte. Raději nesázejte do tzv. blátíčka. V takovém případě se kořeny mohou obalit neprodyšnou hmotou z hlíny a stromek může uhynout. Na podzim můžete stromek částečně ořezat /ostříhat/ z důvodů např. přepravy. Počítejte ,že menší část odřezané větve vyschne. Nechejte si rezervu , abyste mohli stromek ořezat na konečnou velikost až na jaře. Každý stromek kromě špičáku je nutné většinou ořezat. Na stromku ponechte 3 až 5 základních větví po dvou až šesti očkách. Větve ořežte tak , aby poslední očko směřovalo ven. Řezné rány zatřete voskem , nebo latexem. V případě , že chcete stromek vyšší , boční větve stromku na jaře ořežte a nechte vyrůst větve z vrcholu terminálu. Vyrostou stejně dobře a rychle jak z větví , které jste ořezali. Nedávejte umělá hnojiva nebo vápno do jámy. Nedávejte hnůj , nebo umělá hnojiva na povrch při výsadbě. Toto by byla vážná chyba vedoucí k úhynu stromků. V zemině s přidaným hnojivem stromek většinou velmi těžko koření a v létě pak uschne. Umělými hnojivy(NPK,Cererit) přihnojujte až začátkem června. Při podzimní výsadbě můžete přihnojit dříve , třeba v polovině května. Stromek je nutné první rok přiměřeně zalévat , jinak přes léto nebo i na jaře uschne. Stromky však zbytečně nepřelévejte. Na nadměrnou zálivku jsou citlivější třešně a višně. Kmeny první rok ničím nenatírejte. Aspoň první rok je nutné okolí stromků udržovat v bezplevelném , nezatravněném stavu. Pro dobré prospívání a růst je vhodné toto dodržovat i v následujících letech. Stromek při přepravě je vždy nutné chránit proti větru. Při dodržení tohoto návodu Vám stromky určitě porostou.